Dlouhá splatnost faktur? Pro rostoucí firmu je to brzda
Rostoucí firma má často dobré zakázky, ale málo peněz na účtu. Faktury vystaví, práci odvede, jenže peníze přijdou za šedesát nebo devadesát dní. Mezitím je potřeba zaplatit mzdy, materiál a další náklady. Splatnost se tak stává jednou z nejdůležitějších podmínek obchodu, i když se o ní při jednání mluví jen krátce.
Co splatnost dělá s penězi firmy
Doba splatnosti určuje, jak dlouho firma financuje zakázku z vlastních zdrojů. Čím delší je, tím více peněz je vázáno v pohledávkách. Firma může mít zisk, ale nemá hotovost na další práci. Růst pak narazí na limit, který nevytvořil trh, ale platební podmínky.
Ilustrativní výpočet: firma měsíčně vystaví faktury za 800 tisíc korun a průměrná splatnost je 60 dní. V pohledávkách má přibližně 1,6 milionu korun. Pokud se splatnost zkrátí na 30 dní, uvolní se zhruba 800 tisíc korun. Ty lze použít na mzdy, materiál nebo rezervu, aniž by firma musela žádat o úvěr. Rozdíl není v obratu, ale v tom, kolik peněz může firma použít.
Jak zavést kratší splatnost
Nejlepší čas na změnu je při nové zakázce nebo při obnově smlouvy. Zákazník, který už spolupracuje, může změnu vnímat jako neslušnost, pokud přijde uprostřed projektu. Naopak u nového obchodu je splatnost součástí nabídky a lze ji probrat společně s cenou a termínem.
Pomáhá nabídnout volbu. Například: cena při splatnosti 14 dní je stejná, při splatnosti 60 dní se připočítá jedno procento. Zákazník pak vidí, že delší platba není zdarma. Firma tím nezvyšuje cenu plošně, ale dává najevo, že delší financování něco stojí. U malých zakázek se vyplatí zavést jednotné pravidlo, aby se o splatnosti nejednalo při každé faktuře.
Zálohy a milníky
U delších projektů je rozumné rozdělit platbu na části. Záloha při objednávce, další platba po dodání mezivýsledku a doplatek při předání. Firma tím snižuje částku, kterou musí financovat předem. Zákazník zase vidí, za co platí, a má větší kontrolu nad průběhem.
Zálohy je potřeba ošetřit ve smlouvě. Musí být jasné, kdy vzniká nárok na zaplacení, co se stane při zpoždění a jak se vypořádá zrušená zakázka. Bez toho se z dobrého nástroje stane spor. U opakovaných zakázek se osvědčuje platba na začátku měsíce nebo pravidelná fakturace podle skutečně odvedené práce.
Kdy sáhnout po externím financování
Někdy je dlouhá splatnost dána trhem a firma ji nemůže změnit. Pak má smysl spočítat, zda se vyplatí pohledávky financovat externě. Úvěr nebo odkup pohledávek má cenu, kterou je potřeba porovnat s nákladem, jenž vzniká čekáním. Pokud firma kvůli chybějící hotovosti odmítá zakázky s dobrým ziskem, může být externí financování levnější než ztráta obchodu.
Zároveň platí, že externí financování nesmí zakrývat špatné platební podmínky. Firma, která každý měsíc řeší, jak přečkat do další platby, potřebuje nejdřív změnit smlouvy a tok peněz. Jinak se dluh stane trvalou součástí provozu. Před podpisem je vhodné projít si scénář, co se stane, když dva klíčoví zákazníci zaplatí o měsíc později.
Komu se to nemusí hodit
Kratší splatnost není vhodná pro firmu, která prodává státní správě nebo velkým podnikům s pevnými nákupními pravidly. Tam bývá prostor pro vyjednávání malý a tlak na změnu může ohrozit vztah. Stejně tak u zakázek s nízkou marží může být jakékoli připočtení za delší platbu pro zákazníka důvodem odejít.
V takových případech je lepší pracovat s rezervou a plánovat cash flow podle skutečných platebních zvyklostí. Pomáhá mít přehled o tom, kteří zákazníci platí pozdě, a podle toho upravit kapacitu. Firma nemusí měnit všechny podmínky najednou. Stačí začít u nových zakázek a u zákazníků, kteří tvoří velkou část pohledávek.
Praktické shrnutí
Splatnost faktur ovlivňuje dostupnost peněz i okamžik platby. Spočítejte, kolik hotovosti je vázáno v pohledávkách při současných podmínkách. Zavádějte kratší splatnost u nových zakázek a nabízejte volbu místo plošného zvýšení ceny. U delších projektů používejte zálohy a milníky. Externí financování berte jako nástroj pro konkrétní situaci, ne jako náhradu za špatné smlouvy. Sledujte, kteří zákazníci platí pozdě, a podle toho plánujte kapacitu i rezervu.
Zdroje
- Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
- Česká národní banka, informace k podnikovému financování a finanční stabilitě.
Publikováno: 25. 12. 2025
Kategorie: Finance