Jak vést evidenci pohledávek při rostoucím počtu klientů

Když má firma pět klientů, majitel si pamatuje, kdo zaplatil. Při padesáti už ne. Evidence pohledávek není administrativa pro účetní. Je to nástroj, který ukazuje, kde firma financuje cizí provoz a kde jí vzniká riziko.

Proč evidence nestačí

Samotný seznam faktur neřekne, která je po splatnosti a která se blíží termínu. Firma potřebuje vidět stav, datum splatnosti a částku. Bez toho se pozdní platby řeší, až když je hotovost pryč. Evidence má také ukázat, kteří klienti platí pozdě opakovaně. U nich je vhodné změnit podmínky, například žádat zálohu nebo kratší splatnost. Bez toho firma řeší stejný problém každý měsíc, systematicky a bez emocí. Někdy je lepší omezit expozici než čekat na splatnost.

Evidence má být dostupná lidem, kteří s klientem komunikují. Pokud je jen u účetní, obchodník neví, že zákazník dluží, a může mu nabídnout další zakázku. To zvyšuje riziko, ne jen zpoždění.

Co sledovat u každé faktury

U každé faktury by mělo být číslo, klient, částka, datum vystavení, datum splatnosti a stav. U problémových klientů se přidává poznámka o komunikaci a dohodnutém termínu. U opakovaných zakázek je vhodné sledovat i celkovou expozici vůči jednomu odběrateli.

Pomáhá rozdělit pohledávky do skupin: po splatnosti do 30 dnů, 30 až 60 dnů a nad 60 dnů. Každá skupina má jiný postup. U prvních stačí připomínka, u posledních je potřeba řešit vážněji.

Jak nastavit systém

Pro malou firmu stačí tabulka s filtrem a týdenní kontrola. Pro větší firmu se vyplatí napojení na účetnictví a automatické připomínky. Rozhoduje ne nástroj, ale pravidlo, kdo se dívá a kdy.

Dobré je mít jednoho vlastníka evidence. Ten kontroluje splatnosti, upozorňuje obchod a připravuje podklady pro vedení. Bez vlastníka se tabulka zaplní a přestane se používat. Automatizace pomáhá, ale nesmí nahradit lidský kontakt u velkých částek. U faktury nad 100 000 Kč je vhodné zavolat, i když systém poslal připomínku. Zákazník ocení, že mu někdo věnuje pozornost, a firma zjistí důvod zpoždění.

Modelový výpočet pozdních plateb

Ilustrativní příklad: firma má měsíční obrat 800 000 Kč a průměrnou splatnost 30 dní. Pokud 20 procent klientů platí o 30 dní později, firma financuje navíc 160 000 Kč. Při sazbě 12 procent ročně to je zhruba 1 600 Kč měsíčně, tedy 19 200 Kč ročně.

K tomu je potřeba připočíst čas na urgence. Pokud jeden telefonát trvá 15 minut a týká se 20 faktur měsíčně, je to pět hodin. Při hodnotě 600 Kč na hodinu jde o 3 000 Kč měsíčně. Čísla jsou modelová, ale ukazují, že pozdní platby nejsou jen problém cash flow. Do výpočtu je vhodné zahrnout i riziko, že část pohledávek nebude zaplacena vůbec. Pokud firma odepíše pět procent obratu, při 800 000 Kč měsíčně je to 40 000 Kč. To je částka, která může přesáhnout celý zisk.

Eskalace a komunikace

První připomínka má být zdvořilá a věcná. Druhá má obsahovat nový termín a upozornění na další postup. Třetí může zahrnovat pozastavení služby nebo předání právnímu poradci. Důležité je, aby postup byl stejný pro všechny a nebyl osobní.

U klíčových klientů je lepší mluvit osobně. Někdy je problém v jejich cash flow a dohoda o splátkách je výhodnější než konflikt. U klientů, kteří nekomunikují, je naopak potřeba rozhodnout rychle. Když dluh přesáhne 90 dnů, je vhodné předat případ právnímu poradci. Čím déle firma čeká, tím menší je šance na dohodu. U menších částek se může vyplatit odepsat je jako nedobytné a soustředit se na ziskovější práci.

Tip autora Zaveďte si pravidlo, že každý pátek zkontrolujete faktury po splatnosti a pošlete první připomínku. Pravidelnost je účinnější než jednorázové hromadné urgence.

Praktické shrnutí

Evidence pohledávek má ukazovat stav, splatnost a celkovou expozici vůči klientovi. Rozdělte pohledávky podle zpoždění a nastavte postup pro každou skupinu. Určete vlastníka evidence a kontrolujte ji každý týden. Počítejte nejen ztrátu úroků, ale i čas na urgence. Komunikujte věcně a stejně pro všechny. U velkých klientů řešte problém dřív, než se zhorší. Evidence má být přehledná a aktuální. Jinak ztrácí smysl. Stačí pět sloupců a pravidelná kontrola.

Zdroje

  • Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví.
  • Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, úprava splatnosti a prodlení dlužníka.
  • Ministerstvo průmyslu a obchodu, Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v České republice.

Publikováno: 08. 07. 2025

Kategorie: Finance