Z jakých peněz se platí první mzdy při růstu firmy?

První mzdy nejsou jen položkou v rozpočtu. Jsou to peníze, které musí být na účtu v přesný den, i když zákazník zaplatí později. Firma, která roste, často řeší tento rozdíl mezi výdajem a příjmem. Kdo ho podcení, může mít zisk, a přesto nestíhat platit.

Mzda není jen hrubá částka

K hrubé mzdě přistupují odvody zaměstnavatele, zálohy na daň a další náklady, jako jsou benefity, školení nebo pracovní pomůcky. Pro plánování je potřeba pracovat s celkovými náklady na pracovní místo, ne jen s částkou, kterou zaměstnanec vidí na výplatní pásce.

Ilustrativní výpočet: hrubá mzda 40 tisíc korun a odvody zaměstnavatele kolem 34 procent znamenají celkový náklad přibližně 53,6 tisíce korun měsíčně. U dvou lidí je to přes 107 tisíc korun, tedy více než 1,2 milionu korun ročně. Tento údaj je orientační a závisí na konkrétních podmínkách a platné legislativě.

Kdy přicházejí peníze a kdy mzdy

Mzdy se obvykle platí jednou měsíčně v pevném termínu. Tržby přicházejí podle splatnosti faktur, často 14 až 60 dní po dodání. I firma, která má dobré zakázky, může mít v určitém týdnu na účtu méně, než potřebuje. Rozdíl se prohlubuje, když roste objem a s ním i počet lidí.

Před přijetím zaměstnance si proto sestavte jednoduchý kalendář peněz. Kdy zaplatíte mzdy, kdy odvody, kdy nájem a kdy očekáváte platby od zákazníků. Pokud se termíny překrývají, potřebujete rezervu nebo jiné načasování plateb. Spoléhat na to, že „něco přijde“, je riskantní.

Model prvních tří měsíců

Ilustrativní příklad: firma přijme dva zaměstnance s celkovým měsíčním nákladem 107 tisíc korun. První měsíc počítá s náborem a zaškolením 30 tisíc, další dva měsíce už jen mzdy a odvody. Celkový výdaj za tři měsíce je přibližně 351 tisíc korun. K tomu je vhodné připočítat rezervu na výpadek příjmů nebo na nemocenskou.

Firma by měla mít tyto peníze připravené dřív, než podepíše smlouvy, nebo mít jasný plán, odkud je vezme. Úvěr na mzdy není ideální řešení, protože mzdy jsou pravidelný výdaj, ne jednorázová investice. Pokud firma nemá na první tři měsíce, nemá na první zaměstnance.

Rezerva na mzdy

Rezervu na mzdy je vhodné držet odděleně od provozních peněz. Může pokrýt tři měsíce celkových mzdových nákladů, u sezónního podnikání i více. Zároveň by měla být dostupná, ne vázaná v zásobách nebo v dlouhodobém majetku.

Výše rezervy se mění s počtem lidí. Firma, která má jednoho zaměstnance, potřebuje jinou částku než firma s pěti. Proto je užitečné rezervu přepočítat při každém větším náboru a nebrat ji jako jednorázově nastavenou částku. Stejně tak je potřeba počítat s tím, že mzdy porostou.

Co nepřehlédnout

Před nástupem je potřeba mít podepsanou pracovní smlouvu, přihlášení k odvodům a nastavený mzdový systém. U prvního zaměstnance se vyplatí nechat si poradit od účetního nebo mzdového specialisty. Chyba v odvodech nebo ve výpočtu mzdy se opravuje složitě a může firmu stát více než samotná konzultace.

Pozor také na zkušební dobu a podmínky ukončení. Firma, která přijme člověka na plný úvazek a po měsíci zjistí, že ho nepotřebuje, nese náklady na odstupné i na nový nábor. Některé pozice je lepší začít na částečný úvazek nebo na dohodu, pokud to povaha práce dovoluje.

Časté otázky

Odkud vzít peníze na první mzdy?

Nejbezpečnější je vlastní rezerva z předchozího zisku. Alternativou je krátkodobý úvěr nebo odložení jiných výdajů. Dlouhodobé financování mezd dluhem ale zvyšuje riziko, protože mzdy se opakují každý měsíc.

Stačí rezerva na jeden měsíc?

Pro první zaměstnance to je málo. Počítejte alespoň se třemi měsíci celkových mzdových nákladů, protože tržby mohou přijít později a první měsíce bývají slabší. U sezónní firmy je vhodná delší rezerva.

Můžu začít částečným úvazkem?

Ano, pokud to povaha práce umožňuje. Částečný úvazek snižuje měsíční náklad, ale přináší vyšší nároky na organizaci. Je potřeba jasně určit, které dny a úkoly člověk zvládne, aby se práce nehromadila.

Praktické shrnutí

První mzdy plaťte z peněz, které máte připravené, ne z těch, které teprve přijdou. Počítejte s celkovými náklady na pracovní místo, ne jen s hrubou mzdou. Sestavte kalendář plateb a udržujte rezervu alespoň na tři měsíce. Před nástupem vyřešte smlouvy, odvody a mzdový systém. Když na první měsíce nemáte rezervu, je lepší nábor odložit nebo začít menším rozsahem.

Zdroje

  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
  • Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
  • Česká správa sociálního zabezpečení, informace k přihlášení zaměstnance a odvodům pojistného.
  • Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, informace k pracovněprávním vztahům a mzdovým podmínkám.

Publikováno: 11. 05. 2025

Kategorie: Finance